Druhý velký úspěch a opět další res.CACT

Po prvním velkém úspěchu na derby jsme si s Aresem užívali léta procházkami a řádění u vody. Za odměnu jsme také jeli na dovolenou do Lodhéřova (blízko tamní bažantnice u Jindřichova Hradce), kde jsme měli obrovský prostor si pořádně odpočinout v klidném prostředí obklopeni rybníky - o tom ale podrobněji někdy jindy ;-). Týden utekl jak voda a opět mě pronásledovala myšlenka po předchozím úspěchu otestovat štěstí. Netrvalo dlouho a donutil jsem se juknout na KCHLS webovky a podíval se, jaké jsou plánované zkoušky. Našel jsem zkoušky, do kterých zbývalo cca 5 dnů. I přes to, že bylo po uzávěrce, bylo mi přislíbeno, že mě ještě vezmou. Nicméně náhoda zapracovala a já z důvodu informace ze servisu, kde jsem měl auto, jsem musel účast zrušit. Podíval jsem se tedy do kalendáře akcí znovu a našel druhé severočeské derby, které jsme měli příjemných 45 minut daleko. Ráno jsem kolem 7mé vyrazili do Úštěku. V místním kempu proběhla registrace a losování … opět jsem si vytáhl číslo 7 – stejné jako při předchozím derby. Přál jsem si, aby mi přineslo také štěstí. Tentokrát jsme začínali podzimními zkouškami. První disciplína měla být vlečka, z čeho jsem měl trošku obavy nicméně pro mé potěšení a vlastně i Aresovo, byla kachna z hluboké vody. Po tom už následovala vlečka srstnatý a pernatý. Byli jsme pochváleni od rozhodčích, že to bylo první naprosto korektní vypouštění psa na vlečce. Po této pochvale se odbourala lehká nervozita a ostatní disciplíny jsme absolvovali v klidu a s chladnou hlavou. Jako předposlední disciplína prvního dne bylo mnou obávané slídění s dohledávkou. Ares se ten den nenechal rozhodit a reagoval na moje povely píšťalkou okamžitě a proslídil kompletně celý 100krokový úsek a po výstřelu dohledal bažanta snad do 15 sekund. Pochvala za výbornou práci byla na místě a tak jsme si ji oba užili a poděkovali za hodnocení. Za celý den si Ares vysloužil samé čtyřky a opět jsme se nominovali do rozstřelu. Druhý den to bylo horší … první disciplína „klid na stanovišti“ na pláži, když 2 metry za vámi je střelec a pes se otáčí na střelce, na hladinu dopadají broky … a pes je natěšenej jak půjde pracovat – co budu povídat. Byla to hra nervů. Nicméně bylo to s odřenýma ušima za 4 … uf. Ostatní disciplíny, kde se pracuje, byly už OK. Kromě teda disciplíny dohledávka v rákosí. Takové rákosí co nám předvedli, mě opravdu překvapilo … vypouštění psa bylo na poli, kde cca 35 kroků bylo strniště a pak následovala vysoká suchá tráva s různým trněným porostem. Přitom rákosu bylo u rybníka až až. Tady to opravdu lítalo dvojky, jedničky. Dostali jsme trojku těsně před limitem .. ale opět to bylo o fous. Reputaci si Ares napravil u markingu. Ares neomylně na povel doběhl pro kus a opět přímočaře radostně přiběhl a s předsednutím odevzdal bažanta. To co předvedl, bylo rozhodčím ohodnoceno jako výkon srovnatelný s výkony z memoriálů. Za tento druhý den jsme si tedy odnesli jednu trojku a zbytek ve čtyřkách. Takže obě zkoušky v první ceně. Rozstřel byla kachna z hluboké vody. Vysoutěžili jsme si opět druhé místo a titul res.CACT. Byl jsem trošku zklamaný, protože psa na prvním místě ohodnotili rozhodčí tak, že si údajně profesionálně předsedl a odevzdal - Ares udělal úplně to samé (toto u něj chválili při každé disciplíně). O tom co rozhodlo si myslím své, ale nebudu nikoho soudit. I tak je pro mě Ares vítěz, protože na jeho v podstatě druhých zkouškách předvedl stejný výkon jako pes na prvním místě, který leze po všech možných zkouškách, aby vůbec uspěl. Jinak výsledek 5. místo nás za celé derby moc těší :-).

Ukáže čas, jestli zapomeneme na tuhle zkušenost a pokusíme se ještě o získání dalšího titulu …