... naučil jsem se aportovat

Ahoj všem,

Tak jak jsem slíbil v předchozím článku, opět píši jelikož jsem se už konečně naučil aportovat. Zatím tedy aportuji pouze tenisák ale páníček má velikánskou radost, že alespoň něco přinesu.

Na začátku nácviku se totiž docela zapotil než jsem začal chápat co to po mě vlastně chce. Připadal mi komicky jak předemnou skákal s různými věcmi a já jsem na něj nechápavě zíral. Nakonec jsem přestal dělat, že tomu nerozumím a pro aportík jsem zaběhl a přinesl.

Páníček z toho měl Vánoce o dva měsíce dříve a já dostal obrovskou pochvalu a piškotu. No a tak jsme to začali trénovat častěji abych si to dobře zapamatoval. Bohužel se občas stane to, že někde něco čichám a tak začnu všechno kolem ignorovat a věnuji se pouze tomu a nebo takové okusování všech možných klacků – prostě se někdy neudržím.

No a jinak abych taky nemluvil jen o aportu učím se odlišovat zůstaň a čekej. No uvidíme co si na mě páníček přichystá příště. Na podzimní procházky teď chodíme hlavně na pole a do lesa – nějaké fotky jsou ve fotogalerii. Když se vrátíme má ze mě páníček radost – cestou totiž vymetu každou louži a aby toho nebylo málo ještě se stíhám vyválet v nějakém tom bahně.

A tak první mé kroky doma vedou přímo do koupelny, kde si připadám jak v myčce. No už jsem unavený tak půjdu spát. Tak ahoj čumáci a doufám, že Vás všechny uvidím na setkání štěňátek.